Úvodní příběh

  

 

 

Rok se s rokem sešel a my se zase vydali pozdravit pár starých známých v pohádkové říši. U skřítků je od té doby, co jste jim pomohli změnit zlého skřeta v hodného, zase všechno v pořádku. Už jsou zase ve víru vánočních příprav jak nám prozradil Stromový skřítek, kterého jsme potkali zrovna když spěchal pro nádoby na zlaté šišky.

    V obchodě s kouzelnými věcmi jsme potkali Babu z Baby, která vybírala nový a větší kotlík na lektvary. Zrovna, když nám vyprávěla o tom, jak se chystá na výroční čarodějnický sněm, přišla do obchodu skupinka čertů, kteří se chovali víc podivně než obvykle. Pořád si něco šeptali a čertovsky se u toho chechtali. A to se nám nějak nelíbilo. Čertíci jsou povedená banda a každou chvíli někde provádí nějakou tu čertovinu. Nenápadně jsme se vydali blíž k nim a snažili se zaslechnout cože to provedli za kulišárnu tentokrát. Jenže ti rošťáci, jak si nás všimli okamžitě ztichli, jen se pošklebovali. Koupili si pár drobností a vyšli ven.
Pořád se nám zdálo, že je něco v nepořádku a tak jsme na sebe mrkli a nenápadně se vydali za nimi s tím, že tomuhle musíme přijít na kloub. Měli jsme štěstí, dostihli jsme je v boční ulici. Zrovna se o něco přeli. Jeden chtěl druhého o něco obrat a za chvíli už vzduchem létaly jiskry. To je vždycky znamení, že je lepší se držet dál a tak jsme jen koukali zpoza rohu. Najednou se objevil oblak kouře a z něj vystoupil sám vládce pekel. Zahromoval na čertí rošťáky a ti se lekutím rozutekli.
    Bylo nám jasné, že na tuhle záhadu tentokrát nepřijdeme. Nic jsme se nedozvěděli a dál jsme se už vydat nemohli. Trochu zklamaně jsme se tedy vydali na zpáteční cestu, když tu nám najednou něco padlo do oka. Tam kde byli před chvílí čerti, se něco lesklo na zemi. Vydali jsme to okouknout a ona tam na zemi ležela malá hvězda, jako by právě spadla z oblohy. Co dělá taková věc u pekelníků? Nějak jsme začali tušit že to souvisí s tím jejich záhadným šuškáním.
    Vzali jsme hvězdu a vydali se zpátky do čarodějného obchodu. Doufali jsme, že tam najdeme někoho kdo nám poradí odkud ta hvězda může být.
Náhoda tomu chtěla, že jsme v obchodě narazili na Bílého čaroděje, který zrovna pořizoval leštidlo na svou věšteckou kouli. Čaroděj je sice pořád dost roztržitý, ale hvězdu poznal okamžitě. Prý se máme vydat za Půlnoční paní, ta nám určitě poví víc. Pak už zase někam pospíchal. My se na sebe podívali a bylo hned jasné, že se k ní musíme podívat. Už jak jsme se blížili, bylo znát, že se tu opravdu něco děje. U Půlnoční paní byl totiž sám Mikuláš a dva andělé a vypadali, že něco hledají. Pozdravili jsme a hned nás zajímalo co se stalo a jestli můžeme nějak pomoci. Půlnoční paní si povzdechla, že tady asi nepomůžeme. Každý rok připravuje pro Mikulášovy anděly hvězdy, bez kterých nemohou přijít do světa lidí a obcházet hodné děti. Letos měla připravené obzvlášť jasné a třpytivé, jenže hvězdy se jí kamsi ztratily a ne a ne je najít. Na přípravu dalších už je pozdě. Ukázali jsme jí malou hvězdu, kterou jsme našli a Půlnoční paní se hned zaradovala a ptala se, kde jsme ji našli. Vyprávěli jsme jí co se přihodilo, a když jsme dovyprávěli, všichni v místnosti posmutněli. Mikuláš se podrbal ve svých vousech a pokýval hlavou, že to je opravdu vážné. Má prý letos s čerty velké trápení. Protože mu provedli pár naschválů, rozzlobil se na ně a vzkázal, že letos s ním do světa lidí nadělovat dětem žádný nepůjde, protože by trápili i hodé děti. Čerti se za to na Mikuláše rozzlobili a zpátky mu vzkázali, že když do světa lidí nepůjdou oni, tak letos nadílka zkrátka nebude. Pak ještě vyprávěl, že už pár dní hledá kouzelný zvoneček, který když zazvoní, je Mikuláš viditelný pro lidi. Myslel si, že ho někam zašantročil, ale teď už je asi jasné, že pokud mají čerti hvězdy, tak mají i jeho zvonek.

    A to je tedy opravdu zlá situace. Svatí do Pekla vkročit nemohou a čerti věci jen tak nevydají - je třeba si je vysloužit. Jenže jak všichni víme, kdo do Pekla jednou vstoupí, riskuje zároveň i svou duši. Mikuláš moc posmutněl, vypadá to, že budou letos všechny děti bez jeho nadílky. Někoho tak odvážného, kdo by se pustil do takového nebezpečí asi už nenajde. Půlnoční paní zatím zamyšleně koukala z okna a pak jak by jí něco napadlo. Otočila se na nás, že si vzpomněla, jak jsme pomohli najít odvážné děti, které se nebály nocí putovat za Babou na Babu a stejně tak loni jsme do Říše skřítků přivedli odvážné děti, které pomohly v boji se zlým skřetem a zachránit Vánoce. Všem se objevila v očích jiskřička naděje a prosili nás, aby jsme to zkusili i potřetí.
Letos to tedy vůbec snadné nebude, ale přeci jen se na vás obracíme s prosbou o další pomoc a hledáme ty nejodvážnější z odvážných, kteří si troufnou přechytračit čerty v samotném Pekle....

Autor: Irilee