event 30.11.2013

EVENT: Vanocni putovani tentokrat do Rise Skritku ( GC4NB7W)

KDY: 30.11.2013

KDE: Hostivařský lesopark

KDO: Irilee, Spadi, X-Jam, J_V_Havros, Zrha, weri.cz, Libor.29, Junior86, Joaneee, Farmak, KBCZ, JHCZ

FOTO: Marek Ziegler (zigimandr) velké díky :)

Autor textů : Irilee

Návrh cwg a placek: Jaroslav Matoušek ( X-jam)

Ostatní editace a úpravy čehokoliv : Spadi

Dlouho jsem si lámal hlavu, jak bych tuto taškařici kompletně shrnul. Celý event začal někdy asi před 2 měsíci a xy mnohahodinovými telefonáty,kdy nás Irilee začala bombardovat e-maily zda se připojíme k jedné bláznivině, která ji právě napadla po jedné bezesné noci. Vše vypadalo slibně a tak jsme začali vymýšlet stanoviště , připravovat , upravovat dějovou linii. (tam vlastně už skoro upravovat nebylo co- teda krom toho, že každý z účastníků přinesl na své stanovištěže část svého já a své představy). Jen vyměřování trasy , stage a restaurace jsme předělávali snad na třikrát:) Nu nic dál již nebudu zdržovat podrobnostmi..zatímco zde píšu a upravuji bráchovi fotky tak přistál jeden výborný,šílený log , který popisuje úplně vše , vlastně se jedná o nekralog od juniora86 a jelikož se mi opravdu líbí nemůžu si pomoc a naše čtenáře o něj opravdu  ochudit....

 Spadi

----------------------------------------------------------------------------------------------

Tedy se pohodlně usaďte a čtěte:

Ach ty sliby, ach ty sliby. Jen se člověk jednou zapřísáhne, že už nikdy více nebude psát Nekralog, hned se ozve jiný, že by si přál taky Nekralog. Dokonalejší, lepší. Sliby plním, tak tedy, tady je (ty kdož budeš tento log čísti, ber jej prosím se silným nadhledem):

Jednou takhle byl publikovaný zajímavý event a já se na něj podívala a řekla si…to zní zajímavě. Ano, šlo o event Za Babou na Babu. Jelikož s sebou bylo potřeba nějaké dítko, vzala jsem ségru, která byla z celé akce velmi nadšená. Nematně, ale světle si vzpomínám na loupežníka, čaroděje, mnicha i čarodějnici. Event byl moc hezky udělaný, ale pro mou potěchu něžné duše, se v hospůdce po eventu konalo hraní nejen na kytaru a já si v klidu a pohodě mohla zazpívat písničky.

Tehdy jsem se seznámila s Irilee, kterou jsem poznala poprvé a pochválila jí velmi povedený event s tím, že kdyby někdy konala takovouto akci a potřebovala s čímkoli pomoci, ať mě kontaktuje, že moc ráda pomohu.

Netrvalo (nebo trvalo?) to moc dlouho a na jednom Geopotlachu (tuším) si mě Irilee zavolala k sobě (seděli jsme u jednoho stolu) a řekla mi do ouška: „Budeme pořádat jednu akci a chtěla jsem se zeptat, jestli stále platí ta nabídka na pomoc.“ Bo jsem holka, co z boje neutíká jsem řekla: „No ano.“ (nebo tak něco), „Určitě ráda pomohu. O co by šlo?“ Šlo o akci, která nakonec zatím vůbec neproběhla. Místo toho, se ale postupem času začalo pracovat na této akcičce se skřítky, kteří potřebují zachránit Vánoce, ke které mě Irilee přizvala, za což jsem velmi moc rád.

Slovo dalo slovo a clelá akce se dala do pohybu. Jako komunikační kanál byl zvolen Facebook, což vše velmi usnadnilo. Nadešel posléze den, kdy jsem se měla jít podívat na trať a seznámit se se Spadim, se kterým jsem měla sdílet stanoviště lesního skřítka. Nejprve jsme zařídili startovní místo (opravdu povedená hospůdka, kde měli moc dobrý svařáček) a posléze si šli projít celou trasu s kompletním popisek, kde se co bude nacházet. Já byla ovšem nejvíce zvědavá na stanoviště, kde bych měla strávit večer a pečlivě si psala vše, co je potřeba – kýble, lana, lezecí výbava, pro jistotu sešívačka, provázek, izolepa, vlasec…nějaký převlek (moc díky Irilee za dodělání do opravdové krásy) a pak výpomoc jiným stanovištím, kterou jsem mohla poskytnout – obálky a zámečky.

O zhruba 2 – 4 týdny později (16.11.) jsme se sešli skoro všichni organizátoři na jednom místě abychom si prošli trasu všichni a vysvětlili si, co kde bude a co kde bude kdo dělat a vzájemně jsme se seznámili, což pro mě bylo velmi milé. Většinu lidí, jsem totiž vůbec neznal. Během procházení trasy jsem si zopakovala informace z minula a poslouchala, co si o tom myslí ostatní. Stále jsem si psala poznámky, co je ještě potřeba a připravovala se na to, že ještě budu muset někde něco shánět. Procházku jsme zakončili v hospůdce na úvodních souřadnicích svařáčkem a výměnou telefonních čísel přes FB.

Termín se začal pomalu přibližovat a já si začala pomalu připravovat všechny věci, které s sebou budu potřebova. Byla z toho nakonec celá krosna a pár věcí ještě k tomu, které jem si kupila cca 2 týdny před eventem na krásnou hromádku.

V den konání eventu jsem už trochu nestíhala. Ráno jsem musela domýt okna doma a pak vše naházet do krosny a vyrazit. Bus mi sice ujel, ale ještě jsem stíhala domluvený termín, ovšem musela jsem na jinou zastávku. Autobus mi jel dobře, i na Lihovaru jsem měla dobrý přestup, na Chodovci, jsem však čekala o 2 minuty více a to bylo pro celý příjezd už zásadní a já dorazila o chvilku později…ale i přesto dříve, než organizátorka eventu, přezdívaná paní ředitelka. Po jejím příchodu, se to celé rozjelo. Rozdělování věcí, zkoušení převleků (které, a to musím pochválit, šila Irilee, je moc šikovná) a rozeslala nás na stanoviště, kde jsme si vše začali připravovat a každý už přesně věděl, co má dělat, protože jsme byly prostě skvěle zorganizovaní.

Po přípravě se Spadim, na našem stanoviště, jsme se vydali směrem k „nebezpečné části cesty“ a napli zde lana, aby někdo nespadl. Pro jistotu jsme jej osvítili i náramky (škoda, že jsem to neviděla za tmy, muselo to být pěkné) a vrátili se zpět, posilnili se a převlékli se do převleků a čekali na kontrolu trati…která ne a ne přijít. Nakonec ji prošel Marek (fotograf a Spaiho brácha) a bylo prý vše dobře vidět.

1. Skupina vyrážela ze startu v 16:40 a my čekali a čekali. Náhle k nám dorazila skupinka, ale ze špatného směru, tak jsme je poslali nazpět (nepočítali jsme s letterboxem Scooby Doo, který byl publikován chvilku před eventem). To se stalo asi tak v 18:00, kdy se na nás poprvé přišel podívat Havroš. Nervózně jsem volala na 1. Stanoviště, které mi to nebralo, na 3. Stanovišti ano, a prý je 1. Skupina na 2. Stanovišti a pošle nám skřítek weri SMS, až vyšle skupinu k nám.

První skupina k nám dorazila téměř po 2 hodinách od startu. Jak u nás byla, začali se skupiny už štosovat v čekárně a my to mohli se Spadim rozbalit. Myslím si, že jsme byli velmi sehraní a děti to bavilo. Vzpomínám si na skauta, který lezl poprvé na strom, 12ti letou Báru od Reby12, která dokázala vylézt až nahoru, 7mi a 9ti leté kluky, kteří se hádali, kdo poleze, Buabu a Maliňáky, kteří byly u nás absolutně skvělý a pobavili, Dropink s mým bráchou, kterého jsem nechal doplnit šišky, jak děti poznávali zvířátka, která jsem namaloval (byl to jelen, osel a prasátko), paní, která o své (asi vnučce) říkala, že tam nevyleze ale vylezla úplně bravurně, Shark, která mi přinesla svačinu (mňam mňam), fotografa, který pravidelně chodil a dělal mnoho pěkných fotek, Šnorchla, který si přišel popovídat a mnoho dalších skvělých účastníků této akce. Naštěstí se už mnoho problémů nevyskytlo.

Po skončení eventu jsme byli upozorněni na to, že už (asi) nikdo nepřijde a mohli jsme začít uklízet a balit. Marek přinesl poslední lano ze zábradlí a sbaleno bylo skoro hned a mohli jsme vyrazit směrem k Havrošovi. Ten už měl sbaleno a šli jsme spolu. U Irilee jsme viděli kouzlo rozsvíceného stromečku (Jééééé) a pokračovali do hospůdky s tím, že se vrátíme pomoci.

V hospůdce jsme odložili věci a přispěchali Irilee na pomoc. Pohoda. Farmák už nic nepotřeboval a já se mohla konečně zahřát svařáčkem a popovídat si s pozůstavšími a také, polepit kousek řetězu. Když bylo vše hotovo, udělali jsme společnou fotku a já se začala balit a chystat se pomalu k odchodu.

Seznámila jsem se konečně s Klárou, se kterou jsem si psala na FB společně s Irilee. Dostal jsem dokonce nabídku na popovezení, kterou jsem nemohla odmítnout. Takže tedy rychle zabalit, rozloučit se a vyrazit směle k domovu, už mi zbývalo jen 6 hodin do budíčku.

Cesta autem na Lihovar mi uběhla velmi rychle a já se těšila domů. Doma už jen vyházet věci na hromadu, zabalit se na další den a honem do hajan. Celý tento log byl psán skoro celý den (s celodenní pauzou) a hlavně, dopisován po celodenním kešování, tak snad to bude dávat smysl 8o)

Co říci závěrem? Event se mi z mého pohledu velmi líbil a jsem velmi ráda, že jsem se na tomto mohla podílet. A mohu s jasnou hlavou říci, že budu li požádána příště se něčeho takovéhoto účastnit, budu jen ráda, že jsem byla oslovena, protože mě to velmi bavilo a takovéto věci dělám velmi ráda, krom toho moc ráda pomáhám 8o)))

IN/OUT: X

Nekralog by Junior86 díky

Foto: přímý odkaz na fotoalbum  zde 

Fotogalerie: